Kde bydleli naši předci?

V tomto příspěvku předkládám čtenáři několik tipů, jak při genealogickém výzkumu využít pozemkové či trhové knihy ke zjištění přesné adresy, kde jeho předci bydleli. Věnuji se především období před rokem 1770, kdy se ještě nepoužívala čísla popisná.

Čísla popisná se v matrikách i pozemkových a trhových knihách začala používat od roku 1770. V roce 1805 se číslování změnilo, a to ve většině obcí v Čechách. Matriční záznamy od roku 1770 tedy obsahují číslo popisné bydliště dané osoby, které může být vyhledáno na některé historické mapě, kde jsou tato čísla uvedena. Historickou mapu je možné následně porovnat s mapou současnou. Protože v některých obcích se číslování měnilo i později, je vždy důležité identifikovat verzi číslování a přiřadit k němu správnou mapu. Pro vrchlabské panství můžeme pro období 1770-1805 použít mapy Cajetana Möllera a Jacobina Hauptmanna z roku 1780 [1] a pro období po roce 1805 tzv. indikační skici stabilního katastru [2].

Před rokem 1770 matriční zápisy obsahují pouze název obce a téměř nikdy v nich není uvedena přesná adresa. V tomto případě je nutné použít pozemkové knihy. Pokud ale naši předci dům nevlastnili, je šance na zjištění přesného místa jejich bydliště malá a možná pouze při existenci jiného vhodného archivního pramene. Kupříkladu v mannschaftsbuchu vrchlabského panství z roku 1753 (a také ve všech následujících) jsou zapsáni obyvatelé bez vlastního domu u hospodáře, u kterého bydleli ("Hausleute"). V tomto případě pak musíme lokalizovat místo pobytu tohoto hospodáře či usedlosti, a to způsobem uvedeným dále.

Pokud naši předci dům vlastnili, je naše šance na zjištění přesné adresy jejich bydliště velmi vysoká. Představme si nyní hypotetickou – v praxi ale velmi častou – situaci, že jsme v pozemkových knihách nalezli zápisy o koupi domu naším předkem v roce 1650 a jeho prodeji ho v roce 1680. Zápisy z tohoto období ve většině případů obsahují slovní popis okolí nemovitosti. Místo je často vymezeno vztažením k nějakému důležitému objektu, např. "u kostela", "pod mlýnem", "u hamru", "nad městem". Takto vymezené místo je již více vypovídající než pouhý název obce, ke zcela přesnému určení adresy však stále nedostačuje.

Velmi důležité je, že v zápisech jsou velmi často uvedeni sousedé, např. "dům a zahrada ležící ve Schmalzgruben mezi Hanßem Gottsteinem a usedlostí Georga Ullricha". V tomto případě tedy známe tři vzájemně sousedící nemovitosti, jejichž následné koupě a prodeje musíme v pozemkových knihách vysledovat v čase až do období po roce 1770, kdy se poprvé v zápisech objeví číslo popisné. Zmínky o sousedech v každém zápise nám umožňují kontrolovat, zda sledujeme správnou nemovitost. Velmi doporučujeme nesledovat pouze tři nemovitosti, ale zjistit i další sousedy (v našem hypotetickém případě tedy sousedy Hanße Gottsteina a Georga Ullricha z "druhé strany" domu). Čím více okolních nemovitostí budeme takto paralelně sledovat, tím více eliminujeme možnou záměnu domů z důvodu stejně se jmenujících vlastníků apod. Pokud v zápisech o koupi či prodeji nemovitosti nejsou uvedeni sousedé našeho předka, můžeme je s jistou mírou obezřetnosti najít např. v urbáři. V našem příkladu by se jednalo o vrchlabský urbář z roku 1676. Hospodáři do něj nebyli totiž zapisováni nahodile, ale v jistém pořadí. Například zemědělské usedlosti ve Vrchlabí-vsi byly zapisovány od jihu ve směru hodinových ručiček okolo města.

Zmíněná metoda, kdy pomocí nákupů a prodejů nemovitosti a srovnávání sousedů zjistíme přesnou adresu (tedy metoda kupní posloupnosti), je poměrně pracná a časově náročná. V případě zemědělských usedlostí je však téměř jisté, že se přesnou adresu našich předků podaří zjistit. Takový výzkum v některých obcích vrchlabského panství může čtenáři ulehčit i Materiál ke genealogii, Část 3: Sedláci na panství, publikovaný na této stránce.

V případě domů zahradníků a domkářů je potenciál metody nižší. V případě menších domů (tedy domů zahradníků a domkářů) totiž může být situace složitější. Některé zápisy mohou zcela chybět, nebo se v lokalitě mohou objevit nově postavené domy. Velmi častá je také situace, že uspořádání domů na místě není pravidelné (domy nejsou v "pravidelné řadě"), takže zápisy mohou v čase odkazovat na jiné okolní domy. S tímto se však badatel musí vypořádat. Já jsem byl úspěšný ve všech případech, kdy jsem se o přesnou lokalizaci domu svých předků v 17. století pokusil.

Autor: Michal Šulc

[1] Mapy jsou dostupné na www.chartae-antiquae.cz.

[2] Skici jsou dostupné na ags.cuzk.cz/archiv/.