Ještě jedno Vysoké Labe?

V roce 1563 byla na pokyn majitele někdejšího panství Kolštejn ("Goldenstein"), Václava ze Zvole, založena v podhůří Jeseníků obec Elba ("Elbe"). Používaly se i názvy Malá Elba ("Klein Elbe") a Vysoká Elba ("Hohe Elbe"). Později patřila osada pod obec Nové Losiny ("Neu Ullersdorf") a od roku 1976 je místní částí obce Jindřichov ("Heinrichsthal"). Dnes se již jedná pouze o rekreační chatovou oblast. V roce 1950 byla osada přejmenována na Labe.

Podle Březiny [1], který své informace zřejmě čerpal z dnes již nedostupného opisu výsadní listiny obce [2], byl založením obce pověřen Michael Böhm, který následně vykonával v obci funkci rychtáře. Böhm "nabyl od vrchnosti práva držeti různé řemeslníky a vařiti pivo, dokud nebude vystavěn vrchnostenský pivovar. Svým šesti sousedům měl přenechati některé pozemky od Sklenského potoka až po Černý potok. Potoky měly tvořiti hranice pozemků. Zaplatí-li novousedlíci určené jim činže, neměli býti již žádnými jinými dávkami a robotami obtěžováni."

V téměř všech zmínkách o obci je uveden fakt, že první osadníci pocházeli z Vrchlabí ("Hohenelbe"). Toto tvrzení je patrně odvozováno pouze z názvu obce, neboť jakoukoliv podporu v archivních materiálech či předmětné literatuře se mi nepodařilo dohledat. V následujícím textu se proto pokusím srovnat příjmení osadníků Elby a obyvatel Vrchlabí před rokem 1563, a učinit tak uvedené tvrzení o původu prvních osadníků více či méně pravděpodobným.

Pro kolštejnské panství se zachoval urbář z let 1607-1609 [3]. Zde je obec uvedena jako "Hohe Elbe" (viz obrázek níže). Hospodáři v urbáři uvedení byli pravděpodobně druhou generací osadníků. Jména některých byla v urbáři později škrtnuta a bylo dopsáno jméno nového hospodáře. Nepředpokládám, že by se mezi první a druhou generací příjmení příliš změnila. Jako původní hospodáři jsou v urbáři uvedeni: Hans Böhm (rychtář), Michel Bihm, Linhardt Wintter, Georg Langer, Tomas Nagell, Georg Wintter, Merten Langerin, Jockel Wildner, Hanns Götinger, Adam Schubert, Hans Harwigk, Mertten Hubell (2x), Urban Kilian, Adam Langer, Marcus Schwartz, Andres Wildner, George Graff, George Winckler a Marcus Rielge.

Celkem se jedná o patnáct unikátních příjmení. V prvních třech vrchlabských městských knihách [4] jsem překvapivě našel pouze tři stejná příjmení (Schubert, Schwarz a Graff) a tři podobná příjmení (Hubell – Hueber, Rielge – Rigel a Langer – Langk a Langner). Výsledek srovnání dle mého názoru příliš nepodporuje myšlenku o příchodu prvních osadníků Elby ze samotného Vrchlabí, nevylučuje ale samozřejmě jejich příchod z jiného místa poblíž řeky Labe, a to včetně jeho horního toku.

Pro historii "horského městečka Vrchlabí" má existence osady Elba minimální význam. V tomto příspěvku jsem však chtěl na tuto drobnou zajímavost upozornit.

Autor: Michal Šulc

[1] Březina, J., 1932: Vlastivěda moravská: Místopis. Šumperský okres, Staroměstský okres, Vízmberský okres. II. Brno, Musejní spolek, strana 332.

[2] Faltičko, J., 2020: Panství Kolštejn (Branná) 1313-1621. Magisterská diplomová práce, UP Olomouc, Filosofická fakulta, Katedra Historie.

[3] Urbář pro panství kolštejnské 1607-1609, Fond Velkostatek Branná, inv. č. 1, Zemský archiv v Opavě – pobočka Olomouc. Dostupné na: https://digi.archives.cz/da/.

[4] Jde o první tři městské knihy z Archivu města Vrchlabí, konkrétně inventární čísla 95, 96 a 97, které zahrnují období 1536-1566. Jmenné elektronické indexy těchto knih zpracováváme v rámci našeho PROJEKTU.