Bádání ve starých matrikách

V dnešní době mají občané různé osobní doklady, které slouží k jejich identifikaci při různých příležitostech nebo na úřadech. Většinou to jsou občanské průkazy nebo cestovní pasy, k řízení vozidla potřebujete řidičský průkaz. Pokud hodláte uzavřít sňatek, budete potřebovat další doklady, v tomto případě rodný list a doklad původu. Obojí získáte na podatelnách obecních úřadů. Tyto dokumenty obvykle obsahují informace o rodičích a prarodičích.

Pokud ale chcete zjistit více o svém původu nebo dokonce vytvořit svůj rodokmen sahající několik generací zpět, budete moci na městských a obecních úřadech bádat pouze do roku 1876. 1. ledna 1876 byla zákonem zavedena dokumentace osobního stavu v celé Německé říši. Před tímto rokem byly knihy, týkající se rodinných záležitostí jako jsou narození, sňatky a úmrtí, vedeny evangelickými a katolickými církevními úřady.

Tyto dokumenty se zhruba posledních 100 let vytvářejí strojově, tedy psacím strojem, později počítačem, dříve se vše dokumentovalo ručně psacím písmem. A zde se genealogický výzkum stává zajímavým, ale také obtížnějším. Jednak se musíte orientovat v různých typech písma, jednak je informační obsah dokumentace stále chudší, a to až do té míry, že v 18. století bylo vynecháváno příjmení matky dítěte.

Například rodné příjmení matky dítěte (příjmení ženy před sňatkem) se v matrikách narozených zapisuje až od roku 1784, zatímco v dřívější době byly zapsány pouze křestní jméno a příjmení otce, křestní jméno matky a navíc ještě místo narození. Jinak nejsou k dispozici žádné další informace, např. o prarodičích novorozence, domovních číslech atp.

Člověk se musí také potýkat s určitou chybovostí tehdejších písařů a dalšími nepříjemnostmi dřívější doby. Kromě toho se časem staly některé dokumenty částečně nečitelné nebo se úplně ztratily.

Takže kromě výzkumu církevních matrik (knihy narození nebo křtů, sňatků a úmrtí) je vhodné použít také pozemkové a trhové knihy, protože v nich jsou někdy popsány rodinné vazby, které mohou být využity pro váš výzkum.

V České republice byly v poválečném období, po roce 1945 a po odsunu německého obyvatelstva, zbylé spisy a dokumenty organizačně distribuovány mezi státní a okresní archivy. Pro bývalý okres Vrchlabí jsou to archivy v Trutnově a Zámrsku. V trutnovském archivu jsou uloženy spisy městského úřadu Vrchlabí a v archivu v Zámrsku spisy celého panství (velkostatku) Morzinů.

Během otřesů v roce 1945 byla určitá část dokumentů ztracena, důvody pro to jsou doloženy jinde.

V Státním okresním archivu Trutnov jsou uloženy a katalogizovány dokumenty a spisy bývalého okresu Vrchlabí k veřejnému nahlížení. Patří k nim např. písemnosti úřadů, obecní a městské spisy, písemnosti škol, církví a dalších veřejných orgánů.

V archivu v Zámrsku (dnes Státní archiv v Hradci Králové, oddělení Zámrsk), jsou kromě matrik k dispozici i pozemkové knihy, soudní spisy, mapy a další dokumenty.

Matriky v archivu v Zámrsku jsou téměř kompletně zdigitalizovány a zpřístupněny na internetu, z trutnovského archivu je zdigitalizováno pouze malé množství pozemkových a trhových knih, které jsou k nahlédnutí na webu "familysearch.org".

Archiv Zámrsk se nachází asi 30 km jihovýchodně od Pardubic ve stejnojmenném městě Zámrsk na trase Norimberk, Plzeň, Praha a Pardubice, zatímco trutnovský archiv se nachází na východním úpatí Krkonoš ve městě Trutnov.

Pomocí archivních pomůcek poskytovaných v archivech můžete vybrat příslušné knihy nebo dokumenty a ty pak zaměstnanci archivu zpřístupní. Věnujte prosím pozornost příslušným archivním předpisům.

Pokud máte před sebou na stole originální knihu, je vhodné si knihu nejprve prohlédnout, abyste měli přehled o tom, jak tehdejší písař knihu vedl.

Například číslování stránek není konzistentní. V prvním případě máte souvislé číslování stránek, přičemž je číslována pouze pravá stránka. Není zde zobrazeno číslo stránky, ale spíše číslo folia, které pochází z latinského "folium" a znamená list. Číslování začíná pravou stranou jako list číslo 1, po otočení stránky levá stránka nemá žádné číslo, protože jde o zadní stranu listu 1 nebo folia 1. Pravá stránka má pak číslo 2, tedy list nebo folio číslo 2. Ve druhém případě má první list číslo stránky, ale další stránky nemají číslování. Tyto stránky jsou pak pokračováním prvního listu a představují popis příslušného prodejního předmětu, poté následuje strana číslo 2 s nečíslovanými stránkami, pak č. 3 atd. Čísla stránek také neodpovídají číslům popisným (CN=Conscriptions Nummer), ale jsou jednoduše po sobě jdoucí posloupností stránek nebo předmětů smluv.

V některých z těchto knih je rejstříkový seznam uvedených osob, většinou hned na začátku knihy, zatímco v knihách kupních smluv je často pouze jméno kupujícího. Tyto indexy nejsou řazeny konzistentně abecedně podle příjmení, ale v některých případech bylo pro řazení použito křestní jméno.

Na základě předchozích zkušeností s využitím církevních a pozemkových knih lze uvést následující body:

1. K vytvoření rodokmenu stačí online výzkum.

2. Výzkum do roku 1800 je relativně snadný.

3. Ve vrchlabských matrikách narozených od roku 1653 do roku 1784 není příjmení matky dítěte nikdy uvedeno.

4. V matrikách narozených v Lánově z let 1600 až 1611 nejsou zaznamenány žádné údaje o matce dítěte, poté až do roku 1788 pouze křestní jméno matky dítěte.

5. Před rokem 1800, jak je uvedeno výše, by měly být ve výzkumu využity další dokumenty.

6. Chcete-li jít hlouběji do rodinné historie, např. bádat o ekonomické situaci vašich předků, je třeba navštívit oba zmíněné archivy.

7. Jako pomůcky jsou k dispozici dvě knihy: 

• "Wörterbuch zur Familien- und Heimatforschung in Bayern und Österreich" Reinhard Riepl
• "Mittellateinisches Glossar " E. Habel / F. Gröbel

Autor: Elmo Häufle, překlad M. Šulc