Literatur

Es gibt viele Bücher und Hunderte von Fachartikeln über das Riesengebirge. Es ist nicht unser Anspruch, sie alle hier aufzulisten, es ist praktisch nicht einmal möglich. Deshalb stellen wir vor allem Links zu Datenbanken und vorgefertigten Listen zur Verfügung, in denen Artikel und Bücher online gesucht und heruntergeladen werden können. Ergänzt werden diese Links durch eine Liste der Literatur, die wir in unserer Recherche verwendet haben und die wir empfehlen. Wir unterscheiden nicht zwischen deutsch- und tschechischsprachiger Literatur, zur besseren Orientierung sind jedoch Übersetzungen Buch- und Artikeltitel in Klammern angegeben.

• Ausgezeichnete Bibliographie des Heimatkreis Hohenelbe / Riesengebirge e.V. und Schriften aus dem Heimatkreis Trautenau in der SLUB Dresden

• Dokumenten- und Publikationsserver Qucosa – viele Bücher zum Herunterladen

• Staats- und Universitätsbibliothek Dresden (SLUB)
  

• Riesengebirgsquellen – Datenbank mit vielen Artikeln über das Riesengebirge

• Zeitschrift Riesengebirge – Isergebirge
  

• Kataloge und Datenbanken der Nationalbibliothek der Tschechischen Republik
  

• Bibliographie zur Geschichte der böhmischen Länder des Historischen Instituts AV
  

ALLGEMEINE HISTORISCHE UND GENEALOGISCHE LITERATUR

BÍLEK, T. V., 1882: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 [Geschichte der Konfiskationen in Böhmen nach 1618]. Museum Království Českého, Praha.

ČADKOVÁ, I., ZAHRADNÍKOVÁ, M., 2009: Berní rula, svazek 14, Kraj Hradecko III [Steuer Rolle, Band 14, Hradecko Region III]. Národní archiv, Praha. ISBN 978-80-86712-71-0.

FELCMAN, O., ed., 2009: Dějiny východních Čech: v pravěku a středověku (do roku 1526) [Geschichte Ostböhmens: prähistorisch und mittelalterlich (bis 1526)]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, 825 s. ISBN 978-80-7422-003-6.

FIALOVÁ, L., 1996: Dějiny obyvatelstva českých zemí [Geschichte der Bevölkerung in den böhmischen Ländern]. Praha: Mladá fronta, 399 s. ISBN: 80-204-0283-7.

FLESAR, V., 2015: Kořeny věků. Kronika rodu Flesarů psaná v letech 1423-1923 [Die Wurzeln der Zeitalter. Chronik der Familie Flesar, geschrieben in den Jahren 1423-1923]. Jimramov. 656 s. ISBN 978-80-260-8833-2.

HABEL, E., GRÖBEL, F., 1989: Mittellateinisches Glossar [Glosář středověké latiny]. Brill | Schöningh. 431 S. ISBN: 9783825215514.

HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Česká historie [Mittelalterliche Stadt in Böhmen und Mähren. Tschechische Geschichte]. Lidové noviny, Praha. ISBN 978-80-7106-543-2.

MATUŠÍKOVÁ, L., KUKÁNKOVÁ, Z., ZAHRADNÍKOVÁ, M., 2017: Soupis poddaných podle víry z roku 1651 Hradecko-Bydžovsko [Zählung der Untertanen nach Konfession von 1651 Hradecko-Bydžovsko]. Národní archiv.

KALOUSEK, J., 1905: Řády selské a instrukce hospodářské 1350-1626. [Bauernordnungen und Wirtschaftsweisungen 1350-1626]. Archiv český 22.

KALOUSEK, J., 1906: Řády selské a instrukce hospodářské 1627-1698. [Bauernordnungen und Wirtschaftsweisungen 1627-1698]. Archiv český 23.

KALOUSEK, J., 1908: Řády selské a instrukce hospodářské 1698-1780. [Bauernordnungen und Wirtschaftsweisungen 1698-1780]. Archiv český 24.

KALOUSEK, J., 1910: Řády selské a instrukce hospodářské 1781-1850. [Bauernordnungen und Wirtschaftsweisungen 1781-1850]. Archiv český 25.

KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Česká historie [Die Umwandlung der böhmischen Länder im Mittelalter. Tschechische Geschichte]. Nakladatelství Lidové noviny, Praha. ISBN 80-7106-175-1.

KROFTA, K., 1919: Přehled dějin selského stavu v Čechách a na Moravě [Ein Überblick über die Geschichte des Bauerntums in Böhmen und Mähren]. Opravený a doplněný otisk z Agrárního Archivu I.-V. Rolnická tiskárna v Praze.

KUBA, J., ŠIMEK, T., ZAHRÁDKA, F., 1997: Soupis východočeských urbářů. 2. polovina 13. století – 1776 [Inventar der ostböhmischen Urbaren. 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts – 1776]. Státní oblastní archiv v Zámrsku. ISBN 80-238-1483-4.

LENDEROVÁ, M., JIRÁNEK, T., MACKOVÁ, M., 2020: Z dějin české každodennosti. Život v 19. století [Aus der Geschichte des tschechischen Alltagslebens. Das Leben im 19. Jahrhundert]. ISBN 978-80-246-3510-1.

MÍKA, A., 1960: Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století [Die Untertanen in Böhmen in der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts]. Nakladatelstvíčeskoslovenské akademie věd, Praha. Karolinum, Praha.

PALACKÝ, F., 1848: Popis králowstwí Českého, čili, Podrobné poznamenání wšech dosawadních krajůw, panstwí, statkůw, měst, městeček a wesnic, někdejších hradůw a twrzí, též samot a zpustlých osad mnohých w zemi České, s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. MDCCCXLIII wykonaného [Beschreibung des Königreichs Böhmen]. W Praze: J.G. Kalve.

PEKAŘ, J., 1932: České katastry 1654-1789 [Tschechische Kataster 1654-1789]. Historický klub, Praha. 364 s.

PEKAŘ, J., 1942: Kniha o Kosti. Kus české historie [Ein Buch über Kost. Ein Stück tschechische Geschichte]. Díl I.-II. Melantrich, Praha.

PROCHÁZKA, V., 1963: Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století [Tschechisches Leibeigentum in den Grundbüchern des 16. und 17. Jahrhunderts]. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha. 585 s.

RIEPL, R., 2003: Wörterbuch zur Familien- und Heimatforschung in Bayern und Österreich. [Slovník pro rodopisný a místopisný výzkum v Bavorsku a Rakousku]. Riepl, 2003. ISBN 3000127003, 9783000127007. 438 s.

ŠIMÁK, J. V., 1938: Středověká kolonisace v zemích českých. České dějiny, Díl 1, část 5 [Die mittelalterliche Kolonisation in den böhmischen Ländern. Tschechische Geschichte, Band 1, Teil 5]. Praha: Jan Laichter.

LITERATUR ÜBER DAS RIESENGEBIRGE

ACHLEITNER, M. 1989: Ortsbuch von Schwarzenthal [Místní kniha Černého Dolu]. Marktoberdorf: Heimatkreis Hohenelbe/Riesengebirge.

BARTOŠ, M., 2016: Historie krkonošských bud [Geschichte der Bauden im Riesengebirge]. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 208 s. ISBN 978-80-7535-029-9.

BARTOŠ, M., LOUDA, J., KLIMEŠ, P., 2012: Nejstarší obrazová mapa Krkonoš [Die älteste Bildkarte des Riesengebirges]. Správa KRNAP. 60 s., ISBN 978-80-86418-92-6.

BARTOŠ, m. a kol., 2000: Lánov 1355-2000 [Langenau 1355-2000]. Gentiana Jilemnice, 191 s.

BERGMAN, P., 2017: Krkonoše na starých rytinách a litografiích [Riesegebirge – Alte Stiche und Lithografien]. Broumov : Broumovsko Organic. 295 s.

BOROVCOVÁ, A., 1955: Nevolnické povstání roku 1775 na Vrchlabsku [Der Bauernaufstand von 1775 in Hohenelbe]. In: HUSA, V., PETRÁŇ, J. (ed.), 1955: Příspěvky k dějinám třídních bojů v Čechách: Nevolnické povstání r. 1775. 1. Acta Universitatis Carolinae. Historica, 1955/6. Praha: Karlova universita.

CZERWENY, J., 1880: Geschichte der Schwarzenthaler Goldgruben in Riesengebirge [Historie zlatých dolů v Černém Dole v Krkonoších]. MVGDB XVIII, 210-229.

DURYCH, V., 1898: Krkonoše – cestopisné kresby [Riesengebirge – Reisezeichnungen]. Eduard Kmínek, Praha.

FUß, F., 1788: Versuch Einer Topographischen Beschreibung Des Riesengebirges: Mit Physikalischen Anmerkungen [Pokus o topografický popis Krkonoš]. Dresden: Walther.

GERSTNER, M., 1947-1949: Obrázky z dějin Vrchlabí [Bilder aus der Geschichte von Hohenelbe]. Horské prameny: Vlastivědný sborník Krkonoš. Ročník 3, 1947-1948.

GERSTNER, M., 1992: Cesty po kousku nebe. Netradiční průvodce po Benecku s vyprávěním o lidech, místech, zajímavostech a legendách v dědinách pod Žalým [Reisen durch ein Stück vom Himmel. Ein unkonventioneller Führer durch Benetzko mit Geschichten über Menschen, Orte, Kuriositäten und Legenden in den Dörfern unterhalb von Heidelberg]. Obecní úřad Benecko.

HANUŠ, O. P., 1966: Benecko: Fara Štěpanice – historický průzkum vývoje osídlení [Benecko: Gemeinde Štěpanice – Historische Untersuchung der Siedlungsentwicklung].

HARTMANOVÁ, O., 2005: Budní hospodářství v Krkonoších z pohledu archeologie [Bauden-Wirtschaft im Riesengebirge aus der Sicht der Archäologie]. Památky archeologické, Praha: Archeologický ústav AV ČR 96, s. 165-204.

HEINZEL, E., 1934: Zwei Trautenauer Urbare aus Jahren 1544 und 1545 [Dva trutnovské urbáře z let 1544 a 1545]. Jahrbuch des Deutschen Riesengebirgs-Verein, s.29-74.

HERČÍK, K., 1967: Z dějin těžby a plavení dřeva v Krkonoších v 16. a 17. století [Aus der Geschichte der Holzfällerei und des Holzeinschlags im Riesengebirge im 16. und 17. Jahrhundert]. Krkonoše Podkrkonoší 3, Vlastivědný sborník Muzea v Trutnově, s. 83-94.

HOFMAN, J., 1966: Historický vývoj zámecké zahrady ve Vrchlabí [Die Historie des Schlossgartens in Hohenelbe]. Opera Corcontica 3: 133-157.

HOLLMANN, E., 1938: Die Besiedlung des Bezirkes Hohenelbe [Osídlení okresu Vrchlabí]. Rukopis.

Horák, V., Reil, R., Zahradník, P., 2014: Černý Důl: ohlédnutí za historií s hornickou tradicí [Schwarzenthal: ein Blick zurück in die Geschichte mit Bergbautradition]. vyd. 1. Černý Důl: Městys Černý Důl. 199 s., ISBN 978-80-260-5609-6.

HOSER, J. K. E., 1803: Das Riesengebirge in einer statistisch-topographischen und pittoresken Uebersicht [Krkonoše ve statisticko-topografickém a obrazovém přehledu]. Reprint z roku 2003.

JIRÁSKO, F., 2021: Toulky podkrkonošskou minulostí [Führungen durch die Vergangenheit des Riesengebirges Vorland]. Zdeňka Drahná, Benecko. ISBN 978-80-908041-2-8.

JUNKER, U., 1998: Memorabilienbuch der Gemeinde Spindelmühle [Pamětní kniha obce Špindlerův Mlýn]. 169 s.

JUNKER, U., 2005: Kaufbriefe im Urbarium der Herrschafft Kÿnast von 1602 [Koupě v urbáři panství Kÿnast z roku 1602].

JUNKER, U., 2005a: Urbarium der Herrschafft Kÿnast [Urbář panství Kynast]. 739 s. Transkripce urbáře z roku 1650.

KALOUSEK, J., red., 1896: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, díl 15., Praha. (Trutnovské desky manské z let 1455-1539) [Trautenauer Herrschaftstafeln von 1455-1539]

KLOUDOVÁ, M., 2009: Pomístní jména na katastrálním území Benecko (okres Semily) v 19. a 20. století [Ortsnamen auf dem Katastergebiet von Benetzko (Kreis Semily) im 19. und 20. Jahrhundert]. Bakalářská diplomová práce, Filosofická fakulta, MU Brno.

KREPS, M., 1978: Báňské a hutní podnikání na vrchlabském panství v 1. polovině 17. století [Bergbau und Hüttenwesen auf der Herrschaft Hohenelbe in der ersten Hälfte des 17. Jahrhundert]. Sborník prací východočeských archivů 4, Zámrsk. s. 187–207.

KOLEKTIV, 2007: Krkonoše – příroda, historie, život [Riesengebirge – Natur, Geschichte, Leben]. Baset, 864 s., ISBN 978-80-7340-104-7.

KUHN, F. X., 1924: Die Langenauer Kirchensitzordnung aus dem Jahre 1603 [Zasedací pořádek lánovského kostela z roku 1603]. Heimat, Beilage des Volksbote, Trautenau. Jg. 2. (1924).

KUHN, F. X., 2003: Das Riesengebirge Und Sein Vorland Zur Zeit Der Rekatholisierung [Krkonoše a Podkrkonoší v čase rekatolizace]. Ed. Garbsen: Eigenverlag Peter Schulz.

LOKVENC, T., 1978: Toulky krkonošskou minulostí [Führungen durch die Vergangenheit des Riesengebirges]. Kruh, Hradec Králové. 267 s.

Louda, j., severýnová, p., 2015: Kryštof Gendorf [Christoph Gendorf]. Správa Krkonošského národního parku, 96 s., ISBN: 978-80-7535-009-1.

Louda, J., Zázvorková, B., 2006: Vrchlabí [Hohenelbe]. vyd. 1. Praha: Paseka, 78 s., ISBN 80-7185-757-2.

Louda, J., 2009: Drobné sakrální stavby na Vrchlabsku a jejich nápisy [Kleine Sakralbauten in Hohenelbe und ihre Inschriften]. Vlastivědný sborník Krkonoše – Podkrkonoší / Trutnov: Muzeum Podkrkonoší v Trutnově ve spol. se Státním okresním archivem Trutnov 9, s. 183-221.

LUŠTINEC, J., 2007: Jilemnice [Starkenbach]. Vyd. 1. Praha: Paseka, 72 s., ISBN 978-80-7185-824-9.

MEISNER, F., 1931: Familiennamen in Niederlangenau [Příjmení v Dolním Lánově]. Sudetendeutsche Familienforschung, Jahrg. Nr. 3 (1931), s. 111-116.

Michl, J., 2010: Johann Alois Lamb v kontextu hudební kultury v Čechách 2. poloviny 18. století [Johann Alois Lamb im Kontext der Musikkultur in Böhmen in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts]. Diplomová práce, FF UK v Praze.

MICHL, J., 2014: Johann Alois Lamb – život a dílo vrchlabského kantora [Johann Alois Lamb - Leben und Werk des Kantors aus Hohenelbe]. Část první. Hudební věda, 51, č. 3-4.

MILEROVÁ, H., 2008: První Morzinové v českých zemích. K otázce společenské legitimace válečných zbohatlíků [Die ersten Morzinen in den böhmischen Ländern. Zur Frage der sozialen Legitimität des Krieges reich]. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Filosofická fakulta, 68 s.

MÜLLER, E., 1938: Die Besiedlungsgeschichte des Hohenelber Bezirkes [Historie osídlení vrchlabského okresu]. Jahrbuch des Deutschen Riesengebirgsvereines (Sitz Hohenelbe). 1938, 27.

MÜLLER, T. F., 2009: Ortsbuch Hermannseifen mit den Ortsteilen Johannesgunst, Leopold und Theresiental [Místní kniha Heřmanových Sejfů s částmi Janovice, Leopoldov a Terezín]. Heimatkreis Hohenelbe/Riesengebirge e.V., Marktoberdorf. ISBN 978-3-00-027412-1.

NOVÝ, R., 1959: Vrchlabská železárna [Hohenelbe-Eisenwerk]. Acta Musei Reginaehradecensis S. B: Scientiae Sociales 3.

Pichler, H., Prediger, E., 2002: Die alte Heimat Oberhohenelbe im Riesengebirge [Stará vlast Hořejší Vrchlabí v Krkonoších].

PROSCHWITZER, F., 2014: Chronik von Hohenelbe [Kronika Vrchlabí]. Nachdruck Heimatkreis Hohenelbe/Riesengebirge e.V. Marktoberdorf/Allgäu.

REGELL, P., 1905: Der oberdeutsche Einschlag in der Bevölkerung des Riesengebirges [Hornoněmecký vliv v obyvatelstvu Krkonoš]. Der Wanderer im Riesengebirge. Zeitschrift des deutschen und des österreichischen Riesengebirgsvereines. Bd. X, 1905, Hirschberg/Schlesien.

REIL, R. a kol., 2020: Lánov a Dolní Lánov, aneb, Jak plynou dějiny v údolí Malého Labe [Langenau und Nieder Langenau, oder: Wie die Geschichte im Tal der Klein-Elbe fließt]. 1. vydání. Lánov: obec Lánov ve spolupráci s obcí Dolní Lánov. 392 stran.

RENNER, W., 2003: Beiträge und Urkundenabschriften zur Entstehung des Dorfes Niederhof und des anschließenden Gebirges im Bezirke Hohenelbe [Příspěvky a dokumenty ke vzniku obce Dolní Dvůr a přilehlých hor v okrese Vrchlabí]. Nachdruck 2014, Heimatkreis Hohenelbe/Riesengebirge, Marktoberdorf.

RIEZNER, J., 2017: Budní hospodářství ve vlastivědných publikacích vysídlených německých obyvatel Krkonoš [Bauden-Wirtschaft in den heimatkundlichen Veröffentlichungen der vertriebenen deutschen Bewohner des Riesengebirges]. Opera Corcontica 54: 103-116.

RON, V.: Poznámky k vrchlabským pašijím [Anmerkungen zu den Passionen von Hohenelbe]. Strahovská knihovna 1983-1984, s.177-221.

ROUBÍK, F., 1966: K počátkům mapování Krkonoš [Zu den Anfängen der Kartierung des Riesengebirges]. Sborník československé společnosti zeměpisné, ročník 1966, číslo 2, svazek 71.

SCHLESINGER, L., 1881: SIMON HÜTTELS CHRONIK DER STADT TRAUTENAU (1484-1601) [Kronika Simona Hüttela města Trutnov (1484-1601)]. Reprint im Selbstverlag erschienen im Januar 2006, Ullrich Junker.

SCHNEIDER, K., 1925: FAMILIENNAMEN AUS OSTBÖHMEN IM 15. JAHRHUNDERT [Příjmení ve východních Čechách v 15. století]. Heimat, Beilage des Volksbote, Jg.3.1925.S.31-32.

SEDLÁČEK, A., 1887: Hrady, zámky a tvrze království Českého V. Podkrkonoší [Burgen, Schlösser und Festungen des Königreichs Böhmen V. Vorland des Riesengebirges]. Praha, František Šimáček.

SKŘIVÁNEK, M., V., 1972: Horní podnikání Morzinů ve Svatém Petru [Oberes Geschäft der Morzins in St. Peter]. In: Sborník prací východočeských archivů 2, Zámrsk, s. 33–104.

Správa KRNAP, 2016: Poklady Krkonošského muzea 1 [Schätze des Riesengebirgsmuseums 1].

ŠÁDKOVÁ, E., JANSKÝ, B., 2020: Klauzy v Krkonoších: od historie k jejich možnému využití [Klausen im Riesengebirge: von der Geschichte bis zu ihrer möglichen Nutzung]. Geografie, 125, 3, s. 291–317.

ŠIMÁK, J., V., 1937-1938: Z dějin náboženských v horách krkonošských [Aus der religiöse Geschichte des Riesengebirges]. Krkonoše I., Železný Brod 1937-38, s. 147-148, 152-154.

ŠIMÁK, J. V., 1937-1938: Co lze říci o počátcích Jilemnice a Jilemnicka? [Was kann man über die Anfänge von Jilemnice und Jilemnice-Gebiet sagen?]. Krkonoše: Vlastivědný sborník českého podhoří. Ročník 1., 1937-1938.

ŠTEMBERKA, O., ZAHRADNÍK, P., 2022: Cesty Vlachů. Mysterium Antonia z Florencie [Die Wege der Walen. Das Mysterium des Antonius von Florenz]. Vrchlabí: Green Mango. ISBN 978-80-908041-9-7.

VALENTA, A., 2005: K finančním poměrům vrchlabských Morzinů ve 18. století [Über die finanziellen Verhältnisse der Morzins von Hohenelbe im 18. Jahrhundert].Východočeský sborník historický, Pardubice: Východočeské muzeum v Pardubicích 12.

WAJSAR, S., 2004: Rudník v čase stříbra, lnu, hedvábí a pryže [Rudník in der Zeit von Silber, Leinen, Seide und Gummi]. Obecní úřad Rudník. ISBN 80-239-3297-7.

WOLF, V., 1967: Hospodářské poměry na nejhořejším Labi do konce 14. století [Wirtschaftliche Bedingungen an der oberen Elbe bis zum Ende des 14. Jahrhundert]. Krkonoše Podkrkonoší 3, Vlastivědný sborník Muzea v Trutnově, s. 46-54.

WOLF, V., 1977: K problematice středověkých horských hrádků ve východním podhůří Krkonoš [Zum Problem der mittelalterlichen Gebirgsdämme im östlichen Riesengebirgsvorland]. Archaeologia historica. Vol. 2, s. 105-116.

ZAHRADNÍK, P., 2005: Populi, qui montani nominati sunt. Skromný příspěvek o obyvatelstvu Vrchlabska v 18. století [Ein bescheidener Beitrag über die Bevölkerung von Hohenelbe im 18. Jahrhundert]. In: Sborníček. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově / Trutnov: Muzeum Podkrkonoší Trutnov 4, s. 40-59.

Zahradník, P., 2006: Horská víska Kněžice v 17. a 18. století [Das Bergdorf Schreibendorf im 17. und 18. Jahrhundert]. In: Sborníček. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově / Trutnov: Muzeum Podkrkonoší Trutnov 5, s. 53-69.

ZAHRADNÍK, P., 2016: Rekatolizační praxe v lokální perspektivě [Rekatholisierungspraxis in lokaler Perspektive]. Praha. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin.

ZAHRADNÍK, P., 2019: Zmizelé a mizející Krkonoše [Verschwundene und verschwindende Riesengebirge]. Líbeznice: Víkend, 190 s. ISBN 978-80-7433-259-3.

Zirm, R., 2002: Kleines Elbetal – Band 1: Niederlangenau [Údolí Malého Labe – Dolní Lánov]

Zirm, R., 2007: Kleines Elbetal – Band 2: Mittellangenau – Oberlangenau – Niederlangenau [Údolí Malého Labe – Prostřední Lánov – Horní Lánov – Dolní Lánov].

Zuman, F., 1931: Kolonisté v Krkonoších [Kolonisten im Riesengebirge]. Československý časopis historický. Ročník 37.