Náš projekt
Průvodce výzkumem starých knih Krkonoš
Podstatou našeho projektu je vytváření databázového formátu z různých archivních materiálů z oblasti Krkonoš, primárně v rámci někdejšího vrchlabského panství.
Zamýšleným konečným cílem je databáze, která umožní rychlé vyhledávání jmen, budov, pozemků a mnoho dalšího. Jsou vytvářeny pouze rejstříky knih, nikoli jejich úplný obsah. Z prostorového pohledu je cílem pokrýt Krkonoše v oblasti mezi řekami Labe a Úpa, tedy bývalý okres Vrchlabí. V matrikách se přepisují pouze podstatné údaje, jako je datum, jméno otce, povolání, místo, jméno matky, číslo matriky a číslo stránky, v pozemkových knihách pak datum, číslo popisné, jméno kupujícího, jméno prodejce a také čísla knih a stránek. Existují i další záznamy, jako jsou transportní a konfiskační seznamy z poválečných let.
Výsledky naší práce vnímáme především jako pomůcku pro genealogický a historický výzkum. Naší další motivací je bezesporu fakt, že stále zjišťujeme spoustu informací k výzkumu vlastních předků. Detailní práce s primárními archivními prameny vede k poměrně dobré znalosti těchto pramenů. Zde bychom rádi uvedli přehled archivních pramenů v členění podle jejich základních typů.
Unser Projekt
Anleitung zum Forschen in alten Büchern des Riesengebirges
Die Basis unseres Projekts ist die Erstellung eines Datenbankformats aus verschiedenen Archivmaterialien aus der Riesengebirgsregion, vor allem aus der ehemaligen Herrschaft Hohenelbe.
Das angestrebte Endziel ist eine Datenbank, die eine schnelle Suche nach Namen, Gebäuden und Grundstücken und vielem mehr ermöglicht, wobei nur eine Indexierung der Bücher erstellt wird und keine vollständige Abschrift derselben. Räumlich ist angestrebt, das Riesengebirge im Gebiet zwischen den Flüssen Elbe und Aupa zu erfassen, also der frühere Kreis Hohenelbe. So werden bei den Kirchenbüchern nur die wesentlichen Angaben erfasst, wie Datum, Name des Vaters, Beruf, Ortsangabe, Name der Mutter, Matriken- und Seiten-Nummer, bei den Grundbüchern das Datum, die Gebäude-Nummer, der Name des Käufers, der Name des Verkäufers, sowie Buch- und Seiten-Nummern. Darüber hinaus gibt es noch weitere Erfassungen, so zum Beispiel Transport-Listen und Konfiskationslisten der Nachkriegsjahre.
Die Ergebnisse unserer Arbeit verstehen wir vor allem als Hilfsmittel für die genealogische und historische Forschung. Unsere andere Motivation ist zweifellos die Tatsache, dass wir immer noch viele Informationen finden, um unsere eigenen Vorfahren zu erforschen. Die detaillierte Arbeit mit primären Archivquellen führt zu einer relativ guten Kenntnis dieser Quellen. Hier möchten wir eine Übersichtlichkeit der Archivquellen darstellen, aufgeschlüsselt nach ihren Grundtypen.